Pracovní smlouvy mají různé varianty. Seznamte se s nimi!

Pracovní úvazky se na první pohled týkají jenom zaměstnanců, což ale není úplně přesné. Týkají se také podnikatelů. Tedy konkrétních firem. A to s ohledem na fakt, že právě dané firmy musí konkrétního zaměstnance přijmout a musí s mním sepsat danou smlouvy. Jak dnes pracovní smlouvy a pracovní úvazky vypadají? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody? A co patří mezi velmi oblíbené? S naším přehledem získáte odpovědi na všechny vaše otázky.

Klasické pracovní smlouvy

Začneme rozhodně tím, co můžeme označit slovem, jako běžné a nejvyužívanější. Klasické pracovní smlouvy jsou právě těmi dokumenty, které firmy se svými zaměstnanci uzavírají nejčastěji. Taková pracovní smlouva se dává hlavně těm zaměstnancům, u kterých se počítá, že budou součástí firmy delší dobu – nejde tedy například jenom krátkodobou brigádnickou výpomoc. Je dobré připomenout i to, že z dané smlouvy celkem jasně a přesně vyplývají i konkrétní práva a povinnosti, a to jak pro osobu zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele. Také platí, že pracovní smlouvy musí mít jasné náležitosti, jako je:

• Termín nástupu do zaměstnání
• Místo výkonu a také typ práce
• Výše mzdového ohodnocení

Pracovní smlouvy je vhodné uzavírat písemně

Pokud jde o délku trvání smlouvy, je třeba říci, že existují hned dvě možnosti. Pracovní smlouva na dobu určitou s přesným datem ukončení – které však může být prodlouženo, a dále je to pracovní smlouva na dobu neurčitou, která je pro zaměstnance výhodnější. Nay ni mohoiu být získány i dotace na zaměstnance. Ukazuje, že se s ním počítá i do budoucna. Samozřejmě platí, že u obou smluv může být součástí i tříměsíční zkušební doba.

Dohoda o provedení práce

První a nejoblíbenější možnost máme za sebou. Nyní se můžeme podívat na druhý typ pracovní smlouvy, pokud bychom se drželi řazení právě podle samotné oblíbenosti. Na druhém místě je dohoda o provedení práce. Jedná se o typ pracovní smlouvy, který se příliš nehodí k dlouhodobému zaměstnávání, ale naopak se hodí ve chvíli, kdy je cílem snaha získat krátkodobou výpomoc ve formě brigádníků. Tím ale nechceme říci, že dohoda o provedení práce je vhodná jenom pro studenty. To rozhodně ne. Sjednána může být s kýmkoliv, koho chcete touto formou zaměstnat. Lákadlem je hlavně celková jednoduchost dané dohody, což může vyhovovat oběma stranám. Nejsou zde navíc tak přísné povinnosti, ale ani práva, pro obě strany. V podstatě platí, že co si spolu strany domluví, to mají. Obvykle je kladen důraz na jednoduchost a tak taková DPP může mít třeba jenom několik řádků, kde je specifikováno to hlavní.

Podívejme se také na případné nevýhody, které s dohodou souvisí. Hlavně je to fakt, že na dohodu nelze zaměstnávat neomezeně. Je jasně dáno, že u jednoho zaměstnavatele je možné odpracovat maximálně jenom 300 hodin. Mnoho lidí se ptá i na případné odvody státu. Jak to je, pokud je sjednána dohoda o provedení práce?

• Daň z příjmu – 15 % (neplatí se při podepsání růžového prohlášení
• Sociální pojištění – Neplatí se do výdělku 10 000 měsíčně
• Zdravotní pojištění – Neplatí se do výdělku 10 000 měsíčně

Dohoda o pracovní činnosti

Tu si mnoho lidí plete s výše uvedenou, ale jedná se o něco jiného. Výše zmíněná dohoda o provedení práce neboli DPP je něčím jiným, než dohoda o pracovní činnosti neboli DPČ. Na tu když se podíváme, tak musíme říci, že je spojena s jedním zcela jasným účelem. A to hlavně tím, když je cílem někoho zaměstnat, ale primárně na zkrácený úvazek. K tomu je práce DPČ neboli dohoda o pracovní činnosti jako stvořená. A to i pro svou jasnou a zákonem danou charakteristiku. Ta říká hlavně to, že počet odpracovaných hodin nesmí přesáhnout 20 hodin za týden.

Zároveň má dohoda o pracovní činnosti podobné požadavky jako pracovní smlouva, a to pokud jde o zdravotní a sociální pojištění. Pokud výdělek přesáhne 2 500 Kč měsíčně, což je u většiny těchto dohod není problém, tak je třeba, aby se sociální a zdravotní platilo. Podobně jako to mají klasické pracovní smlouvy, tak i zde se o vše potřebné stará zcela pochopitelně zaměstnavatel.

Práce na živnost

V posledních letech varianta, která je poměrně v módě. Na druhou stranu připomeňme, že se do popředí dostala už v minulosti, ale vlivem několika zákonů došlo k výraznému útlumu. Proč? Na to se odpověď samozřejmě dozvíte níže. Nejprve se totiž podíváme na to, jak taková práce na živnost vlastně vypadá. I zde by měla být základem smlouva, která však může být nejenom písemná, ale může být třeba i ústní, nebo emailová. Nejde navíc o klasický pracovní vztah, jako mají pracovní smlouvy. Spíše se jedná o vztah dvou podnikatelů. Jedním je firma, která potřebuje odvést určitou práci, a na druhé straně je jiná firma nebo OSVČ, který danou práci odvede.

Tato varianta je oblíbená hlavně pro celkem jednoduchou administrativu. Stačí se domluvit a poté je po odvedení práce vystavena faktura, která je druhou stranou proplacena. I když se tato forma jeví jako velmi zajímavá a výhodná, nelze ji aplikovat na všechny činnosti. To proto, že může vzniknout takzvaný Švarc systém, což je forma, která je zakázaná. Podvodné firmy ji ale nabízejí. Jde o práci na živnost, kdy pracovník má druhou stranou pevně stanovenou pracovní dobu, chodí do jeho provozovny a využívá jeho pracovní pomůcky. V těchto případech je živnost zakázána a musí se nahradit některým z klasických úvazků. Jinak hrozí poměrně vysoké pokuty.