Jak marodíme

Zaměstnanci často volí místo čerpání nemocenské dovolenou, aby tak nepřišli o část svých příjmů. Podnikatelé a OSVČ jsou na tom samozřejmě ještě hůře, a to i v případě, že si platí dobrovolné nemocenské pojištění. Jaká je v Česku nemocnost ekonomicky aktivních obyvatel a co nás sužuje nejvíc, jak marodíme?

Za první tři měsíce téměř 346 tisíc neschopenek

Ačkoli data České správy sociálního zabezpečení hovoří o tom, že oproti loňskému roku byl počet vystavených neschopenek nižší, Češi jich stihli využít 346 221. Průměrná délka jedné pracovní neschopnosti se přitom prodloužila, a to na celých 45 dnů.

Čím je to způsobené? Předně teplou zimou, která zapříčinila nižší počet dočasných pracovních neschopností kvůli nemocem dýchací soustavy. Ačkoli nás nachlazení nebo chřipka trápí obecně zdaleka nejvíc, neschopenek kvůli tomu bylo vypsáno o 44 % méně.

Proč marodíme déle?

Poměrně dlouhá průměrná dočasná pracovní neschopnost je zapříčiněná chronickými onemocněními, zejména nemocemi kardiovaskulárního systému nebo duševními nemocemi. Zatímco v tomtéž období roku 2013 průměrný Čech marodil kvůli jedné nemoci 37 dní, letos je to 45 dní.

Převedeme-li dočasné pracovní neschopnosti na dny, dostaneme se k číslu 15,6 milionu dnů strávených v nemoci. Tradičně stonají ženy o několik dní déle než muži.

Kvůli čemu odcházíme na nemocenskou?

Statistiky za rok 2013 hovoří jasně, nejčastější příčinou dočasné pracovní neschopnosti jsou nemoci dýchací soustavy, kdy byla průměrná délka nemoci téměř 16 dní. Následují je nemoci pohybové soustavy, u nichž je průměrná délka jedné nemoci zhruba 70 dní.

Časově nejnáročnější léčbu představují onkologická onemocnění, kvůli nimž Češi loni prostonali přes dva miliony dnů a léčili se průměrně celý půlrok, tedy 178 dnů.

Jak se vyplácí nemocenská?

Nemocenská neboli dočasná pracovní neschopnost je dávkou nemocenského pojištění. U zaměstnanců hradí prvních 14 dní nemoci zaměstnavatel, podnikatelé jsou po tuto dobu takzvaně bez peněz, až od 3. týdne mají nárok na nemocenské.

Za první tři dny nemoci nám nenáleží žádná náhrada mzdy, až od 4. dne zaměstnancům poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši 60 % redukovaného předešlého výdělku. Od 15. dne pak vyplácí nemocenské podnikatelům i zaměstnancům stát, jedná se o dávku nižší, která představuje 60 % denního vyměřovacího základu.

Z nemocenského pojištění se nehradí jen nemocenské, ale také peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné člena rodiny nebo či vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Nemoc nebo například ztráta zaměstnání patří mezi typické příklady, které mohou výrazně negativně ovlivnit rodinný rozpočet, a proto je vhodné se pro případ dlouhodobější nemoci pojistit. Zajistíte si tím větší klid a zároveň své rodině poskytnete dostatek finančních prostředků i v případě, že nebudete moci vydělávat.

Za 1. čtvrtletí 2014 se meziročně snížil počet prostonaných dnů, bylo jich přes 15,6 milionu, tj. téměř o 710 000 méně než za stejné období roku 2013.

Mezi další časté důvody DPN patřily v 1. čtvrtletí 2014 také nemoci pohybové soustavy. Tato diagnóza zapříčinila 66 170 případů DPN (z toho jen nemoci páteře – 44 466 DPN). Průměrná doba trvání jedné DPN u tohoto onemocnění byla 70,91 dne a přesáhla celkový průměr o téměř 26 dnů. Nejdéle trvala DPN při tuberkulóze (180 dnů), onkologických onemocněních (182 dnů) a z důvodu těhotenství, porodu a šestinedělí (104,5 dne).