Důchod živnostníka – jaké je čekají a jak je zvýšit?

Zajímá vás důchod živnostníka? Živnostníci neboli drobní podnikatelé jsou součástí naší společnosti. Součástí té skupiny, která se rozhodně podnikat v tom, co umí. Nejsou to ani zaměstnanci, ani majitelé velkých firem. Koho můžeme zařadit do této skupiny? Ve většině případů se jedná o:

  • Různé řemeslníky
  • Provozovatele internetových obchodů
  • Freelancery

Cesta do jakéhokoliv odvětví je poměrně snadná. Stačí jenom tisíc korun a žádost vydání živnostenského oprávnění v určitém oboru. Následně už není problém podnikat. S tím ale souvisí i povinnosti. Mezi jednu spadá i sociální pojištění. Jak je na tom důchod živnostníka a jak docílit jeho zvýšení? Podívejme se společně.

Contents

Jak je důchod živnostníka počítán?

Pokud ho porovnáme s klasickým výpočtem u zaměstnanců, tak je třeba jasně říci, že důchod živnostníka je vypočítáván podle zcela jiných pravidel. Když je počítán u zaměstnance, tak je brán v potaz z hrubých příjmů. Jasně tedy platí, že co má zaměstnanec na výplatní pásce, z toho je jeho důchod počítán. Jediná situace, jak by bral méně, je spojena s tím, že by dostával peníze bokem. A jelikož toto je postup, který je nelegální, tak ho ani nebudeme brát v potaz.

Důchod živnostníka je třeba počítat už nyní

Důchod živnostníka je třeba počítat už nyní

Když se podíváme na důchod živnostníka, tak ten je počítán ze zcela něčeho jiného. Roli zde hraje takzvaný roční vyměřovací základ. O co se jedná? Jde o částky, které byly odvedeny na důchodové pojištění. A právě zde nastává poměrně velký problém, jelikož onen vyměřovací základ je považován za mzdu. A tu si živnostníci mohou celkem zajímavým způsobem legálně snížit. Mohou za to paušální výdaje, které jsou až do výše několika desítek procent.

Papírově vydělávají více

Popišme si daný problém blíže. Důchod živnostníka je malý proto, že využívá legálních možností, jak platit menší daně. Tuto možnost zaměstnanec nemá, zatímco živnostník ano. V praxi to znamená, že roční příjem ve výši stovek tisíc může být stále s nulovou daní, jelikož reálně může vyměřovací základ vycházet tak, že živnostník bere jenom pár tisíc měsíčně. I když obraty na účtu jsou zcela jiné. A právě zde nastává kámen úrazu ve spojení s vyměřovacím základem, který je malý. A často je využíván ten minimální. Příkladem může být tento výpočet:

  • Freelancer má příjem 600 000 Kč
  • Díky paušálu odečte výdaje ve výši 360 000 Kč
  • Jeho daňový základ bude 240 000 Kč

A zde ještě musíme zmínit onen vyměřovací základ pro důchodové pojištění, který je polovina daňového základu. To znamená, že v potaz bude brána částka 120 000 korun českých.

Kolik je odváděno?

Z výše uvedeného jasně plyne, že pro mnohé je aplikovatelné zákonné minimum, které je ve výši jenom několika tisíc korun. V praxi to znamená to, že od toho neodvíjí také výše samotného důchodu. Proto může být zcela logicky zájmem živnostníka, aby odváděl více. Pamatujte však na to, že i zde je dobré myslet na metodiku výpočtu. Pokud bude vyměřovací základ dvojnásobkem minima, může to jeho důchod také zvednout o dvojnásobek. Zde se to tedy stále ještě vyplatí.

Když ale bude vyměřovací základ čtyřnásobkem minima, je to pro živnostníka značně nevýhodné. Z jakého důvodu? Jelikož i když částka oproti dvojnásobku opět dvakrát stoupne, tak výše důchodu se zvýší v podstatě jenom o nižší jednotky tisíc. Rázem se takový živnostník stává spíše sponzorem státu, než osobou, která by měla většího důvodu s ohledem na násobek minimálního vyměřovacího základu.

Ideální je spořit

Aby důchod živnostníka alespoň za něco stál, doporučujeme dvojnásobek minima, jelikož to je poměr, který v tomto ohledu vychází nejlépe. Dále už je pochopitelně vhodné si peníze raději spořit. Místo toho, aby byly odváděny státu, je vhodné využívat je na to, aby byly zhodnocovány vlastními silami. Možných cest je několik. Většině živnostníků je samozřejmě doporučován systém doplňkového penzijního připojištění, které je díky státním příspěvkům celkem osvědčenou volbou. Opět ale mluvíme spíše o tom, že se vyplatí těm, kteří chtějí důchod vylepšit o pár tisíc korun českých.

Vše je opíráno hlavně o čísla. Pokud porovnáme aktuální doplňkové penzijní připojištění a důchod živnostníka spojený s čtyřnásobkem zákonného minima, tak se první možnost vyplatí mnohem více, a to v rámci období 25 let dokonce o více než 130 000 korun českých. Je tedy jasné, jaký směr je vhodné zvolit.

Hitem jsou i investice

Na opravdu velké částky už není doplňkové penzijní spoření stavěno, jelikož výše podpory od státu není neomezené. Proto u větších částek je přece jenom lepší zkusit vlastní investice – třeba ve formě P2P půjčky. Mluvíme zde ale o penězích, které rozhodně budou ve stáří potřeba. Proto je dobré zvolit takové investiční portfolio, které nebude příliš rizikové. Spíše naopak. Také je vhodné volit investiční produkty s lepší likviditou. To pochopitelně z důvodu, aby molo možné peníze v době odchodu do důchodu získat. Připomeňme také, že vlastní investice nijak neomezují v tom, kdy daná osoba do důchodu vlastně odejde. Jsou to její peníze, a když má našetřeno, může být důchod živnostníka započít třeba ve čtyřiceti letech, pokud má jistotu, že už má nastřádáno tolik peněz, že nebude chtít pracovat. To penzijní produkty pochopitelně neumožňují, jelikož zde je termín obchodu jasně a pevně dán. Maximálně může být uspíšen o několik málo let, ale jinak se shoduje se zákonným odchodem.

Rate this post

You may also like...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *